|
|
Vliv antropogenní činnosti na chemismus půdy
Tlušťáková, Adéla
Bakalářská práce je zaměřena na sledování vlivů antropogenní činnosti na chemické vlastnosti půdy. Cílem je sledovat změnu chemických vlastností půdy při různém způsobu hospodaření. Objektem studia byly: kambizem modální (Svárov) a černozem luvická (Unčovice). Na obou půdách se prováděla orba a minimalizace. Sledovali jsme půdní reakci, obsah živin a obsah a kvalitu humusu. Došli jsme k závěru, že větší antropogenní vliv se projevil u kambizemí ve srovnání s černozeměmi.
|
|
|
Carbon dynamics in the chernozem region after half a century of intensive cultivation
Juřicová, Anna ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Dostál, Tomáš (oponent) ; Maerker, Michael (oponent)
Půda je životně důležitá pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a teprve nedávno se půdě začala věnovat pozornost jako nástroji, který může ovlivňovat změnu klimatu, a to díky její schopnosti ukládat velké množství uhlíku a zajišťovat další důležité mimoprodukční funkce. Tyto funkce však ohrožuje několik forem degradace. V zemědělských půdách patří mezi tyto degradace úbytek půdního organického uhlíku (soil organic carbon - SOC) a půdní eroze. Půdní eroze je hlavním procesem laterální redistribuce velkého množství SOC ve svažité zemědělské krajině. Laterální toky dále ovlivňují ukládání SOC v půdě a nepřímo ovlivňují vertikální toky uhlíku mezi půdou a atmosférou. Cílem práce je zkoumat dlouhodobé (> 50 let) regionální změny SOC a analyzovat dopady redistribuce půdy na dynamiku uhlíku ve svažité zemědělské krajině. Pro účely práce považujeme za hlavní zdroje redistribuce půdy vodní erozi a erozi zpracováním půdy. Studie využívá srovnání opakování dat z historického monitoringu (60. léta 20. století), numerického modelování eroze a dynamiky uhlíku pomocí modelu SPEROC-C. Zájmovým územím je černozemní oblast na jižní Moravě v České republice. Výsledky práce ukázaly, že obsah SOC mírně roste od 60. let. Zaznamenaná změna zásoby SOC navíc jednoznačně souvisí s redistribucí půdy. Zásoby SOC se snížily...
|
|
|
Antrakologický výzkum českých černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem černozemí v České republice (ve střední Evropě). Snaží se objasnit problém středoevropského bezlesí, roli člověka a požárů při vývoji těchto půd a souvislost mezi zabarvením černozemí a výskytem černého uhlíku. Dále popisuje pedoantrakologii jako metodu vhodnou pro budoucí studium středoevropského bezlesí a vlivu člověka. Dále byla provedena vlastní analýza dvou černozemních půd pomocí Ramanovy spektrometrie. Bylo zjištěno, že se černozemě vyvíjely zřejmě pod lesostepní vegetací se zbytky pozdně glaciálních stepí. Novými faktory, ovlivňujícími vývoj středoevropských černozemí, mohou být činnost člověka a požáry. Byla odhalena i souvislost mezi obsahem BC a barvou půd. Ramanovou spektrometrií pak byla u analyzovaných půd zjištěna přítomnost BC.
|
|
|
Aberační změny u intenzivně obhospodařovaných černozemí
Indrová, Michaela
Diplomová práce na téma: Aberační změny u intenzivně obhospodařovaných černozemí je zaměřena na hodnocení změn vybraných fyzikálních a chemických vlastností černozemí vlivem intenzivního hospodaření. V literárním přehledu je definována půda jako neobnovitelný zdroj a důležitá součást ekosystému. Je dána charakteristika jejich funkcí v ekosystému. V praktické části byl v průběhu let 2013 - 2016 studován aberační potenciál černozemě karbonátové (lokalita Velešovice, ČR). Antropogenní zatížení a aberace jsou hodnoceny podle změn v utužení, struktuře, obsahu humusu a jeho kvalitě a dalších půdních vlastností. Z výsledků výzkumu je patrná vysoká aberace černozemě karbonátové při intenzivním způsobu hospodaření. Za kritické parametry, které indikují poškození, zvýšenou negativní aberaci či degradaci půdy považujeme nárůst utužení, destrukce půdní struktury, snížení obsahu a kvality půdní organické hmoty a erozi.
|
|
|
Soil archives of chernozems
Kolařík, Petr ; Strouhalová, Barbora (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Půdní archivy poskytují cenné informace o paleoenvironmentu, obzvláště o vegetační historii (Costantini 2018). Cílem této práce je ověřit použitelnost moderní metody blízké infračervené spektroskopie ke studiu vegetační historie černozemí za účelem získaní informací z nových lokalit podél hranice stepi a lesa v Minnesotě, USA s použitím dříve sestavených databází spektrálních dat (Vysloužilová et al. 2015). Výsledky jsou analyzovány a srovnány se známými skutečnostmi a výsledky tradičnějších metod.
|
|
|
Vliv antropogenní činnosti na chemismus půdy
Tlušťáková, Adéla
Bakalářská práce je zaměřena na sledování vlivů antropogenní činnosti na chemické vlastnosti půdy. Cílem je sledovat změnu chemických vlastností půdy při různém způsobu hospodaření. Objektem studia byly: kambizem modální (Svárov) a černozem luvická (Unčovice). Na obou půdách se prováděla orba a minimalizace. Sledovali jsme půdní reakci, obsah živin a obsah a kvalitu humusu. Došli jsme k závěru, že větší antropogenní vliv se projevil u kambizemí ve srovnání s černozeměmi.
|
|
|
Antrakologický výzkum českých černozemí
Danková, Lenka ; Zádorová, Tereza (oponent) ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vývojem černozemí v České republice (ve střední Evropě). Snaží se objasnit problém středoevropského bezlesí, roli člověka a požárů při vývoji těchto půd a souvislost mezi zabarvením černozemí a výskytem černého uhlíku. Dále popisuje pedoantrakologii jako metodu vhodnou pro budoucí studium středoevropského bezlesí a vlivu člověka. Dále byla provedena vlastní analýza dvou černozemních půd pomocí Ramanovy spektrometrie. Bylo zjištěno, že se černozemě vyvíjely zřejmě pod lesostepní vegetací se zbytky pozdně glaciálních stepí. Novými faktory, ovlivňujícími vývoj středoevropských černozemí, mohou být činnost člověka a požáry. Byla odhalena i souvislost mezi obsahem BC a barvou půd. Ramanovou spektrometrií pak byla u analyzovaných půd zjištěna přítomnost BC.
|
|
|
Vybrané fyzikální parametry hodnocení antropogenního zhutnění půd
Indrová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení antropických změn u tří subtypů černozemí. Objektem studia byly -- černozem luvická (Praha), černozem luvická (Unčovice) a černozem karbonátová (Velešovice). Hodnotili jsme tyto ukazatele -- stabilita agregátů, zrnitostní složení, pórovitost, objemová hmotnost redukovaná, obsah organického uhlíku, půdní reakce a tlumící schopnost. Naše výsledky ukazují, že sledované černozemě jsou zrnitostně těžší a mají sklon k uléhání. Byly zjištěny překročené agroekologické limity u pórovitosti a objemové hmotnosti redukované, snížení obsahu organického uhlíku a mírné podkyselení, tj. snížení hodnot výměnné půdní reakce a tlumíci schopnosti vůči kyselinám. Kritické hodnoty zhutnění nebyly u žádného subtypu překročeny, ale hodnoty v podorničí se blíží kritickým hodnotám.
|
host ::
RSS.